Portorož
Zeměpisná poloha
Tam, kde Terstský záliv jako nedílná součást Jaderského moře dosahuje samotného srdce Evropy, leží slovinské pobřeží a Portorož. Slovinské pobřeží hraničí se dvěma sousedními zeměmi: přes moře a na východní straně s Itálií, na jihu pak s Chorvatskem.
Dostupnost:
Jak se k nám dostanete:
- autem po dálnicích ze směru od Terstu a Lublaně a po silnici z Puly
- vlakem, zastávka Koper
- letadlem do Lublani, letiště Brnik; do Terstu, letiště Ronchi (Itálie); do Puly, letiště Pula (Chorvatsko) nebo poblíž Secovlje, letiště Portorož,
- námořní dopravou do moderních přístavů Koper, Izola, Portorož a Piran
Nejbližší silniční hraniční přechody:
Secovlje, Dragonja (Chorvatsko), Skofije, Lazaret (Itálie), Korensko sedlo, Karavanski predor (Rakousko). Hraniční přechody pro námořní dopravu: Piran, Izola, Koper. Formality na hraničních přechodech jsou minimální a v souladu s evropskými standardy. Návštěvníci z členských zemí Evropské unie a Švýcarska mají do naší země vstup s platným identifikačním dokladem, občané jiných států s platným pasem.
Samosprávná oblast Piran:
Samosprávná oblast Piran leží na čelním severozápadním výběžku poloostrova Istrie a zaujímá plochu 43 kilometrů čtverečních. Má 17 000 obyvatel. Vedle majoritní slovinské populace zde žije také italská menšina. V bilinguální oblasti se zde vedle slovinštiny používá rovnou měrou také italština. Samosprávnou oblast tvoří klíčové město Piran, Portorož, osady Lucija, Strunjan, Secovlje a vnitrozemí slovinské Istrie převážně s vesnicemi. Celá západní a jižní část samosprávné oblasti je obklopena mořem, které díky zátokám Strunjan, Portorož a Secovlje zasahuje do vnitrozemí.
Klima:
Portorož se svým substředomořským klimatem patří mezi nejteplejší oblasti Slovinska. Je zde mnoho slunečných dní. V průměru dávají slunečné dny ročně dohromady až 2 346 hodin, srážky jsou vzácné a dosahují úhrnu mezi 1 000 a 1 100 mm ročně. Typické jsou mírné zimy s teplotami, které jen velmi zřídka poklesnou pod nulu, a ne příliš horká léta. Mezi nejčastější hosty tak patří návštěvníci, kteří nesnášejí silná letní horka jižní částí oblasti středomoří.
Tam, kde Terstský záliv jako nedílná součást Jaderského moře dosahuje samotného srdce Evropy, leží slovinské pobřeží a Portorož. Slovinské pobřeží hraničí se dvěma sousedními zeměmi: přes moře a na východní straně s Itálií, na jihu pak s Chorvatskem.
Dostupnost:
Jak se k nám dostanete:
- autem po dálnicích ze směru od Terstu a Lublaně a po silnici z Puly
- vlakem, zastávka Koper
- letadlem do Lublani, letiště Brnik; do Terstu, letiště Ronchi (Itálie); do Puly, letiště Pula (Chorvatsko) nebo poblíž Secovlje, letiště Portorož,
- námořní dopravou do moderních přístavů Koper, Izola, Portorož a Piran
Nejbližší silniční hraniční přechody:
Secovlje, Dragonja (Chorvatsko), Skofije, Lazaret (Itálie), Korensko sedlo, Karavanski predor (Rakousko). Hraniční přechody pro námořní dopravu: Piran, Izola, Koper. Formality na hraničních přechodech jsou minimální a v souladu s evropskými standardy. Návštěvníci z členských zemí Evropské unie a Švýcarska mají do naší země vstup s platným identifikačním dokladem, občané jiných států s platným pasem.
Samosprávná oblast Piran:
Samosprávná oblast Piran leží na čelním severozápadním výběžku poloostrova Istrie a zaujímá plochu 43 kilometrů čtverečních. Má 17 000 obyvatel. Vedle majoritní slovinské populace zde žije také italská menšina. V bilinguální oblasti se zde vedle slovinštiny používá rovnou měrou také italština. Samosprávnou oblast tvoří klíčové město Piran, Portorož, osady Lucija, Strunjan, Secovlje a vnitrozemí slovinské Istrie převážně s vesnicemi. Celá západní a jižní část samosprávné oblasti je obklopena mořem, které díky zátokám Strunjan, Portorož a Secovlje zasahuje do vnitrozemí.
Klima:
Portorož se svým substředomořským klimatem patří mezi nejteplejší oblasti Slovinska. Je zde mnoho slunečných dní. V průměru dávají slunečné dny ročně dohromady až 2 346 hodin, srážky jsou vzácné a dosahují úhrnu mezi 1 000 a 1 100 mm ročně. Typické jsou mírné zimy s teplotami, které jen velmi zřídka poklesnou pod nulu, a ne příliš horká léta. Mezi nejčastější hosty tak patří návštěvníci, kteří nesnášejí silná letní horka jižní částí oblasti středomoří.