Otok Elba
Elba (latinsky Ilva) je italský ostrov ve Středozemním moři.
Elba leží 20 km od toskánského pobřežního města Grosseto (42° 44′ s. š. 10° 22′ východní délky). S rozlohou 223 km² je třetím největším ostrovem Itálie. Elba je hornatý ostrov, jeho nejvyšší vrchol Monte Campanne dosahuje 1019 m nad mořem, s velmi členitým pobřežím, četnými zátokami a příjemným klimatem.
Dějiny
Po Římanech se ostrov v 7. století zmocnili Langobardi. Ve středověku, v letech 926 až 1399, ostrov patřil Námořní republice Pisa. Později ostrov vlastnila v letech 1596 až 1709 španělská Florencie, v letech 1802 až 1814 francouzská Neapol, toskánské velkovévodství a od roku 1860 patří Itálii. Od 3. května 1814 do 26. února 1815 byla Elba podle rozhodnutí Vídeňského kongresu Napoleonovým knížectvím.
Elba leží 20 km od toskánského pobřežního města Grosseto (42° 44′ s. š. 10° 22′ východní délky). S rozlohou 223 km² je třetím největším ostrovem Itálie. Elba je hornatý ostrov, jeho nejvyšší vrchol Monte Campanne dosahuje 1019 m nad mořem, s velmi členitým pobřežím, četnými zátokami a příjemným klimatem.
Dějiny
Po Římanech se ostrov v 7. století zmocnili Langobardi. Ve středověku, v letech 926 až 1399, ostrov patřil Námořní republice Pisa. Později ostrov vlastnila v letech 1596 až 1709 španělská Florencie, v letech 1802 až 1814 francouzská Neapol, toskánské velkovévodství a od roku 1860 patří Itálii. Od 3. května 1814 do 26. února 1815 byla Elba podle rozhodnutí Vídeňského kongresu Napoleonovým knížectvím.